Velmi ráda jím.
Rozhodně se neodbývám, nezapomínám ani na snídani, ani na svačinky ani na dezerty. Mám se prostě ráda. 😊
Jenže.
Mám práci, která mi velmi často s malými přestávkami vyplňuje celý den. Když nepracuji, věnuji se manželovi, trénuji naše psy. Zároveň píšu blog. Mám plno koníčků. Cvičím. Učím se. Spím. A den má jen 24 hodin.
Bývaly doby, kdy jsem se nestihla nejen nasnídat, ale ani naobědvat a první jídlo jsem měla často až po 4 hodině odpolední. A tak jsem se dojídala večer. A pořádala čokoládu na kila. Bohudík jsem nikdy nemusela řešit váhu, ale zdravé to rozhodně nebylo. A energie mi to taky nepřidalo.
Tak jsem se rozhodla, že to musím změnit. Najít cestu, jak se přes den najím a nebude to zrovna koupená bageta nebo fast food.
Začala jsem tím, že ve svém denním plánu jsem si vždy vyhradila čas na jídlo. Vstávám tak, abych se stihla nasnídat, na čas oběda si nikdy neplánuji práci a čas večeře většinou uzpůsobím podle toho, v kolik končím s prací či v kolik docvičím.
No jo.
Čas na jídlo jsem našla. Ale kde vzít čas na vaření?
Já totiž velmi ráda vařím. Baví mě to a když mám chvilku, tak ji trávím nejen vařením, ale i hledáním a vymýšlením nových receptů či kombinováním těch, co už znám.
A pak přišel kamarád Martin s velmi inspirativní knížkou Lahůdky ze sklenice od Julie Mirabella.
Mladá autorka řešila stejný problém – jak najít čas na uvaření dobrého jídla při náročném zaměstnání. A vymyslela jídla do sklenic na zavařování, která si připraví na týden dopředu a pak už jen konzumuje.
Moc se mi to nepozdávalo, a protože si vše ověřuji na sobě, rozhodla jsem se to vyzkoušet.
Začala jsem se zeleninovými saláty.
Nemohla jsem totiž uvěřit, že salát může vydržet čerstvý celý týden, když můj míchaný salát ze včerejška je unavený jak důchodce po flámu.
Připravila jsem si 2 sklenice se saláty podle návodu a trpělivě jsem čekala 5 dní. Pátý den jsem je otevřela, smíchala a nevěřila svým očím – salát i ostatní zelenina byly křupavé, čerstvé a doslova se na mě smáli.
Fígl je totiž v tom, že zeleninu ve sklenici vrstvíte, zálivka je úplně dole a křehký salát přijde až nahoru, není tudíž mokrý, unavený ani smutný.
Test se saláty tedy dopadl výborně, tak jsem se vrhla do přípravy vařených jídel. Koupila jsem si další knížku (Míchané saláty ve sklenici od Karin Stöttinger) a nechala se volně inspirovat.
Teď to tedy u nás na začátku týdne vypadá takto 🙂
Na vaření jsme samozřejmě nezanevřeli. Pokud máme čas, tak uvaříme čerstvé jídlo – buď manžel nebo já.
Když ale vím, že budeme mít náročný týden a času na vaření nebude dostatek, připravím v neděli večer sklenice. Naplánuji si, co vařit (většinou teplé jídlo na oběd a salát na večeři), podle toho nakoupím a začnu chystat.
Vzhledem k tomu, že vařím více jídel najednou, jejich příprava je rychlejší, než kdybych vařila každé jídlo zvlášť.
A pak už jen každý den otevřeme lednici, vybereme si, na co máme chuť a buď jen smícháme nebo ohřejeme.
Výhody:
– Vím, co jím. Vím přesně, co jsem do sklenic dala a proč. Mám ráda jídla, co jsou sice lehká, ale zasytí, dodají živiny a já nemusím za hodinu řešit, že mám zase hlad. Hlídám si váhu (což je s přibývajícím věkem stále těžší), takže těžká, mastná jídla, smetanová omáčky nebo dezerty se spoustou mouky a cukru u mě nenajdete.
– Vařím podle svých chutí. Kombinuji různou zeleninu, přílohy, střídám těstoviny, rýži, brambory, quinou… a koření dle chuti. A když mě přepadne chuť na sladké, čeká na mě nějaký zdravý dezert…
– Nakoupím jen to, co potřebuji do sklenic, vše při přípravě spotřebuji, takže se mi nestává (jako dřív), že na konci týdne vyhazuji z lednice zvadlou nebo shnilou zeleninu.
– Šetřím čas. Příprava 10 sklenic naráz mi zabere mnohem méně času, než příprava 10 jednotlivých jídel.
– Variabilita – do sklenic připravuji polévky, saláty, teplá jídla, dezerty i pomazánky.
– Radost z tvoření. Když v neděli večer vidím baterii sklenic s dobrotami uvnitř, výsledek své práce, přinese mi to pocit radosti a uspokojení.
P.S.1. Pokud byste získali pocit, že beru nějaká procenta za to, že propaguji výše uvedené knihy, tak jste vedle jak ta jedle.
P.S.2. Ale můžete děvčatům napsat, že se o nich zmiňuji, třeba z toho něco kápne.
Zajímá mě téma změny a práce s časem. Inspiruji klienty ke změnám a dávám jim přehledné návody, jak si uspořádat svůj čas a prožít svůj život naplno.